Téměř 470 přihlášených: masterclass o násilí ve školách a restorativních praktikách

Přihlásilo se téměř 470 lidí ze třinácti zemí. Ve čtvrtek 27. srpna se masterclass konala živě přes Zoom, trvala dvě hodiny a čtvrt a byla také vysílána na YouTube.

Byla to bezplatná masterclass, kterou vedla Diana Márquez, předsedkyně Sociedad Argentina de Justicia Restaurativa SAJuR (Argentinská společnost pro restorativní justici), uspořádaná spolu s Comunidad de Aprendizaje CoPAZ (Vzdělávací komunita CoPAZ). Mluvila o tom, co bude muset škola od 5. září řešit.

Začíná zákonem, ale není třeba znát právo: je určena pedagožkám a pedagogům, rodinám, poradenským týmům a každému, kdo pracuje s dospívajícími.

Setkání zahájily María Teresa Barrios a Ma. Victoria Vásquez Risso z Fundación CoPAZ a za Sociedad Argentina de Justicia Restaurativa SAJuR je provázely Alejandra Zarza a Eva Cavanna.

Co se mění 5. září

Diana začala rámcem. 5. září vstupuje v Argentině v platnost zákon č. 27.801, nový režim trestní odpovědnosti mladistvých, který ruší dekret-zákon z doby diktatury. Od toho dne může být čtrnáctileté dítě – dívka či chlapec – stíháno, odsouzeno nebo zproštěno viny.

Starý zákon měl dva klíče: věk a druh trestného činu. Nový snížil první ze šestnácti na čtrnáct let a druhý odstranil. Ublížení na zdraví, výhrůžky, odpor vůči autoritě, prosté poškození cizí věci: činy, které dříve zůstávaly venku a nyní vstupují dovnitř. Čteno s ohledem na školní přestávku je ten seznam něčím jiným. Nejde o to, že nyní vstupuje závažný trestný čin dospívajících: jde o to, že nyní vstupuje to, co se stane v úplně obyčejné úterý.

A je tu údaj, který Diana předložila brzy. V provincii Buenos Aires je dnes 276 dětí – chlapců a dívek – uvězněných, aniž by byly trestně odpovědné – jedno z pěti z těch, které vstoupily do systému – podle poslední zprávy Comisión Provincial por la Memoria (Provinční komise pro paměť). Uvěznění těch, kdo nemohli být souzeni, nezačíná tímto zákonem.

Škola, upřesnila, trestně neodpovídá za trestný čin žáka či žákyně. Má však své vlastní povinnosti: povinnost péče, dokud je dítě v její péči, povinnost oznámit věc ochranným orgánům a občanskoprávní odpovědnost instituce, pokud újma vznikla tím, že neudělala, co udělat měla. „Škola do vězení nepůjde, ale bude se jí ptát, co udělala předtím.“

Co řekl sál

V polovině lekce byly zúčastněné osoby požádány, aby napsaly situaci z téhož týdne ve své škole, kterou by označily za násilnou. Přišlo třicet jedna odpovědí. Objevily se posměšky, vyloučení ze hry, zastrašující křik, digitální násilí mezi žáky a žákyněmi i mezi pedagogickými pracovníky, písemné hodnocení předané žákyni, která neuměla číst a psát, učitel, který odmítá zopakovat, co řekl, když o to žádá žák s mentálním postižením.

Druhé zadání žádalo tři slova o tom, jak se dnes řeší konflikty. Dvě slova, která v oblaku vyrostla nejvíc, byla „jednat“ a „ignorovat“.

Tři etapy a jedno kritérium

Druhá část byla metoda. Diana uspořádala zásah do tří etap.

Přiblížit se k problému, aniž bychom byli kolonizováni. Přijít bez verze, která už koluje: v případě známém veřejnosti bez té, kterou podala média; ve škole bez té, kterou podali ve sborovně. „Když přijdeš s vědomím, kdo je problém, už nic nezjistíš: budeš jen potvrzovat.“ Odtud vychází jediná otázka, kterou se začíná, a klade se zvlášť, bez publika, každé osobě: co potřebuješ? I těm, kdo budou proces nést, protože někdy je upřímnou odpovědí, že to nejde, a je třeba ustoupit stranou.

Dialog, jsou-li splněny podmínky. Teprve zde se někdo posadí s někým, a ne vždy se k tomu dojde. Špatně připravené setkání není neutrální: může znovu ublížit tomu, komu už bylo ublíženo. První, co se v této práci učíme, není posadit dvě děti naproti sobě, ale vědět, kdy ještě nelze.

Začlenění, které obvykle chybí. Aby ten, kdo újmu způsobil, měl zase své místo a udělal něco konkrétního. Zde Diana učinila rozlišení: dojmout je, když se někdo na schůzce rozcítí a rozpláče; pohnout je, když udělá něco, co mu projde tělem. Dítě, které se omluví a vrátí se na stejné místo jako vždy, se nepohnulo: dojalo se, a to vydrží týden.

A dívá se ještě někdo další. Celá třída čeká, co se stane: když ten, kdo újmu způsobil, na pár dní zmizí a vrátí se stejný, komunita se naučí, že se tam nic neděje. To, co se rozhodne v jednom případě, si odnáší celá skupina.

Kritériem, které prochází všemi třemi etapami, je politika BACI – bondad (laskavost), acompañamiento (doprovázení), cuidado (péče) a integración (začlenění) –, kterou Diana vytvořila a zaregistrovala. „Zní to měkce a není. Pokud zásah nemá těchto čtyř, není restorativní: je to formalita s dobrou redakcí.“

Proč na slově záleží

Ke konci se Diana vrátila ke slovu bullying. Přenesené do třídy přenáší trestní logiku: je tu pachatel, je tu oběť, je třeba ho identifikovat a potrestat. A když nekriminalizuje, diagnostikuje. „Buď soudce, nebo lékař. My jsme pedagogové.“

Příručka provincie Buenos Aires od roku 2012 žádá zachovat k tomuto pojmu kritický postoj, právě pro jeho kriminologický ráz, a mluvit o systematickém obtěžování: jednání trvajícím v čase, bez typologií obětí a pachatelů. Nálepky se lepí a neodlepují. Ta, která zůstane na straně oběti, tam má tendenci zůstat, a tato identita újmu prodlužuje místo toho, aby ji léčila; kdo skončí na druhé straně, se naučí být tím, co mu řekli, že je.

Je to skok, který děláme, aniž si ho uvědomujeme: přestaneme se ptát, co člověk udělal, a začneme říkat, kdo je. Dítě se může dopustit chyby. Co nemůže, je stát se chybou samo, protože chyba se napravuje a člověk-chyba ne.

Materiál a co bude dál

Celá lekce byla nahrána na kanálu SAJuR: zhlédnout masterclass na YouTube. Má kapitoly, takže lze přejít přímo na každý úsek.

Snímky z lekce jsou zveřejněny a lze si je prohlédnout a stáhnout v PDF: Násilí ve školách a restorativní praktiky. Jsou tam také odpovědi sálu, anonymizované.

Vzdělávání „Violencia escolar y prácticas restaurativas“ (Násilí ve školách a restorativní praktiky) začíná ve čtvrtek 24. září a pokračuje ve čtvrtky 1., 8., 15. a 22. října: pět synchronních lekcí, které povede lektorský tým SAJuR: Eva Cavanna, Alejandra Zarza, Giselle Méndez a Miguel Assis. Osy programu procházejí trajektoriemi dospívajících a analýzou konfliktu, perspektivami aktérů a aktérek v situacích obtěžování, normativním rámcem školního soužití, komunitní účastí na řešení konfliktů a dopadem nového režimu trestní odpovědnosti mladistvých na vzdělávací instituce.

Děkujeme Comunidad de Aprendizaje CoPAZ za otevření tohoto prostoru spolu se Sociedad Argentina de Justicia Restaurativa SAJuR i všem, kdo se připojili, aby lekci sledovali.

Kde nás sledovat

Pokud vám něco z toho posloužilo, nejlepším způsobem, jak v tom pokračovat, je doprovázet tři organizace, které to umožnily.

• Comunidad de Aprendizaje CoPAZ — www.copaz.org · @copazong
• Sociedad Argentina de Justicia Restaurativa SAJuR — sajur.org · @sajurargentina
• Dra. Diana Márquez — dianamarquez.org · @dianitaemarquez